Běhat jsem začal loni v červenci. A co mě k tomu vedlo? Největším impulsem byl asi článek Běžím, tedy jsem, který vyšel na jaře v Respektu. Po jeho přečtení jsem se začal pídit o dalších informacích o běhání a vzpomněl jsem si i na své sny z dětství o tom, že jednou zaběhnu maraton. Nějaký čas jsem o tom jen přemýšlel. Pak jsem jednou šel z hospody a nechtělo se mi čekat na tramvaj, tak jsem vyzul sandály a běžel jsem domů asi 2 km. Zjistil jsem, že to není zas takový problém, ale běhat jsem ještě nezačal. Poslední kapkou co mě přiměla skutečně běhat bylo, když jsem seděl s rodiči a manželkou na oslavě mých 31. narozenin v restauraci, začal jsem jim vykládat jak mě zaujal článek o běhání, a že jsme se v dnešního člověka vyvinuli vlastně díky běhání a jak jsem tak o tom vyprávěl, tak jsem prohlási, že ten maraton zaběhnu. No a pak už mi nezbývalo, něž opravdu začít běhat. Už je to rok co běhám a svého rozhodnutí vůbec nelituju, spíš si říkám, proč mě to nenapadlo už dávno. Asi proto že v hospodě je taky dobře 🙂 Od té doby tak nějak přirozeně prodlužuju svoje běhy a zvyšuju laťku čeho bych chtěl dosáhnout. Zatím jsem běžel jen pár závodů z toho poslední Olomoucký 1/2maraton, kde jsem si stanovil osobáček 1:34:05. Ten samozřejmě při první příležitosti padne 🙂 Teď se chystám na Jesenický maraton , kde bych chtěl hlavně dokončit. Tak uvidíme 
Běhu zdar!
Abych to nějak shrnul
