4. Jesenická 100

Čtvrtá účast na Jesenické 100 dopadla nad očekávání dobře. Zatím jsem byl na všech ročnících, tak jsem ani letos nemohl vynechat. Navíc když je to za humny a závod mi i s cestou zabere asi 18 hodin, tak je to skoro povinnost. Tak jsem se hezky doma navečeřel a kolem osmé večer vyrazil autem na start do Šumperka. Tělocvična už byla plná, tak jsem nafasoval čipy, kontrolkartu, mapu a itinerář a šel pozdravit známé a trochu relaxovat před startem. Letos byla novinkou závodu čipová časomíra a hlavně GPS tracking pro 20 vybraných běžců, mezi nimi i moje maličkost. Tyto běžce bylo možné sledovat online na webu follow.me.cz. Hned jsem to na sebe nabonzoval na FB, abych měl na sebe bič pro případ, že mě to nebude bavit a budu pomýšlet na vypuštění závodu.

Po Lazovce jsem si dal za úkol držet po startu tempo na uzdě. Napřed jsem chtěl jít společně s Honzou Suchomelem a Petrou Mückovou, ale hned po startu jsem byl kus před nimi, tak jsem se rychlostí přizpůsobil Vojtovi Vozdovi a spolu jsme odběhli asi 80 km závodu. Byly chvíle, tak jako v každém závodě, kdy mě to přestávalo bavit a klidně bych pár kilometrů šel pěšky, ale když běžel Vojta, tak jsem se rozběhl taky. Ve dvou se to zkrátka lépe táhne. V průběhu závodu na mě nedolehla žádná větší krize, spíš jenom únava po probdělé noci, ale ta se většinou s vycházejícím sluncem postupně vytrácí a nejinak tomu bylo i tentokrát. Ze začátku to bylo přece jen trochu rychlé, ale ne moc a do Branné jsme dobíhali s průměrným tempem cca 6 min/km. Po rychlém občerstvení banánem pomerančem a redbullem jsme vyrazily směr Ramzová. Někde u Banjaluky se najednou z vedlejší cesty asi 100m před námi vyřítilo 5 běžců, tak jsme měli trochu škodolibou radost, že zabloudili a my jsme stáhli jejich náskok. Ale kluci to asi chtěli rychle dohnat, tak nám zase rychle foukli a pokračovali jsme víceméně osamoceně. Občas jsme někoho předběhli, občas někdo předběhl nás, pořadí jsem neřešil. Odhadoval jsem, že je před náma asi 10 lidí. Do kopce na Obří Skály a dál na Šerák jsem Vojtovy trochu utekl, ale za vrcholem jsem se zdržel svačinou a váháním na rozcestí kudy dál, tak mě zase doběhl. Cesta ubíhala a celkem rychle jsme se přehoupli přes Vozku, Vřesovou Studánku, Červenohorské sedlo a Jezerníky ke Švýcárně. Tady jsme doplnili vodu a pokračovali po asfaltu k Ovčárně. Těsně před Ovčárnou jsme předběhli běžce, který si musel odskočit do křoví. Někde na Vysoké holi nás doběhl a zjistili jsme, že to byl Marek Navrátil. Proběhl kolem nás, postěžoval si na krizi, ale běžel jako by chytil druhý dech, žádná chůze do kopce jako my dva s Vojtou. To mě dodalo chuť závodit a zkusit ho honit, ale zdál se rychlý. Znovu jsme se s ním potkali u občerstvovačky na Skřítku, ale pokračoval dál ještě než jsme doplnili energii. S Vojtou jsem to táhl ještě pár kilometrů ke kontrole Smrčina, kde nás začal někdo dobíhat. U kontrolního stanoviště jsem byl trochu dřív a viděl jsem, že už za mnou běží spolu, tak jsem nečekal a vyrazil jsem stíhat Marka. Toho jsem doběhl, kousek za kontrolou Vysílač, kterou jsem vynechal. Nějak jsem si z loňska nepamatoval, kde přesně je kontrola umístěná a ve stoupání lesní cestou jsem navíc hrabal v batohu něco k jídlu, u toho telefonoval domů a přitom přehlídl odbočku k vysílači. Když jsem na druhém kopci u jiného vysílače chtěl hledat kontrolu, Marek mě vyvedl z omylu, už jsem ji přešel. No co už, vracet se mi nechce, s bednou už nepočítám, tak jdu s Markem dál.

Zkratka nezkratka, zkrátka vynechání kontroly :-)
Zkratka nezkratka, zkrátka vynechání kontroly 🙂

Běžel jsem s ním do Rapotína, kde jsem mu na rovince městem utekl. Nějak mi nevyhovovalo jeho, teď už pomalejší tempo, než předváděl na hřebeni. Nebo jemu moje rychlejší? Když jsem se u Zámeckého parku na Kraji Velkých Losin škrábal do kopce na Strážník a dál na Přední Bukový, už jsem ho za sebou neviděl.

Při seběhu do Rejchartic jsem doběhl dalšího závodníka, který se mě ptal na kamaráda se kterým se nahánějí na trase, jestli jsem ho nepředbíhal. Nikoho odpovídajícího popisu jsem si nevybavoval. V Rejcharticích byl naložený v autě, tak ho aspoň pozdravil a pokračoval se mnou. Stěžoval si na křeče a že mu docházejí síly, ale držel se mě zuby nehty. Za Rejcharticemi jsme doplnili vodu u studánky. Měli jsme před sebou poslední kopec, Městské skály, pak už je to jen dolů. Setřásl jsem ho až na poslední kontrole Kokeš. Když jsem sbíhal z Kokeše k Tulince, před sebou jsem uviděl další kořist, přidal jsem do kroku abych ho dohnal. Vypadal že už nemůže, ale když jsem proběhl kolem něj, tak nasadil tempo a rázem byl zase 30 m přede mnou, myslel jsem že mi uteče. V závěrečném kopci k cíli jsem ho ještě doběhl, asi 150m před cílem předběhl aby mě v zápětí na rovince zase o pár metrů utekl. Potom ale zaváhal a zamířil ke stolům, které stály venku a já mezitím vpadl dveřmi do tělocvičny do cíle. Stejně mě díky chybějící kontrole porazil i když jsem cílem padnul první já. Ale takový finiš po 100km, to bych nečekal, že v sobě sebereme tolik sil. Od Tulinky je to do cíle asi 1,7 km, škoda že garmini nevydrželi až do konce abych si to stopnul. Poslední kilometr musel být tak za 3:30 🙂

Doběhl jsem tedy s časem 12:39 na čtvrtém místě, kdybych měl všechny kontroly, zopakoval bych si dvě třetí místa z 0. a 1. ročníku. Těžko říct o kolik by mě zdržel kopec ke kontrole vysílač (nebo případné vrácení se pro proběhnutou kontrolu). Jestli bych pak ještě Zdeňka Hrušku doběhl a střihl si s ním ten krásný finiš. Nakonec jsem ve výsledcích spolu s ostatními hříšníky uveden mimo oficiální pořadí. Ale jak se říká, vždyť jde o hovno.

zleva medailisté Zdeněk Hruška, Petr Hének, Václav Král. Dále já a Ondřej Kovářík s cenou útěchy za disqalifikaci.
zleva medailisté Zdeněk Hruška, Petr Hének, Václav Král. Dále já a Ondřej Kovářík s cenou útěchy za disqalifikaci.

Výsledky: jesenickastovka.cz/vysledky-2016

Jídlo:
3 x oříšková tyčinka, 3x gel, 2x banán, 1/2 pomeranče
+ přežraný před závodem, vytrávilo až na 85 km

Srovnání s předchozími ročníky:
2013 12:12, 100 km, 3650 m
2014 12:04, 100 km, 3650 m
2015 15:27, 103 km, 4150 m
2016 12:39, 103 km, 4150 m

Časový postup po trase dle GPS trackingu.
Start pá, 23:00:00
1.Rejchartice 23:37:15
2.Horní Bohdíkov so, 00:23:13
3.Tři Kameny 01:11:18
4.Františkov 01:49:23
5.Branná 02:08:05
6.Pěchotní srub 02:36:10
7.Ramzová 02:56:16
8.Šerák 04:02:27
9.Vozka 04:46:36
10.Červenohorské sedlo 05:30:44
11.Švýcárna 06:26:54
12.Ovčárna 07:01:00
13.Jelení studánka 07:41:11
14.Skřítek 08:19:15
15.Smrčina 08:55:21
16.Vysílač 09:27:25
17.Rapotín 10:03:32
18.Buková 10:31:44
19.Městské skály 11:09:45
20.Kokeš 11:27:46
Cíl So, 11:39

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *